118-0338 – Hospodářská geografie (HOSGEO)
Garantující katedra | Katedra regionální a environmentální ekonomiky |
Garant předmětu | RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. |
Úroveň studia | pregraduální nebo graduální |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Cílem předmětu je rozšířit okruh znalostí o ekonomické váze jednotlivých
regionů světa. Světový ekonomický řád je nemalou mírou ovlivněn hospodářskou
rozvinutostí jednotlivých států světa, popř. regionálních či mezinárodních
ekonomických seskupení. Ekonomická, sociální, politická a regionální geografie
tvoří základní orientaci pro posouzení stavu rozvoje hospodářství z pohledu
utváření nových prostorových vazeb.
Vyučování předmětu hospodářské geografie by mělo pomoci ekonomům si osvojit základy geografického myšlení tj. naučit se pracovat s ekonomickými jevy v prostorových (regionálních) souvislostech. Měli by získat schopnost odlišovat jednotlivé části zemského povrchu (kontinenty, integrační seskupení, regiony, státní útvary apod.) na základě předpokladů pro hospodářskou činnost, uvědomit si zákonitosti prostorové organizace a vytvořit si alespoň přiměřenou představu o tom, že různé druhy ekonomické aktivity přinášejí lidem v odlišných regionech rozdílný ekonomický efekt.
Vyučovací metody
Přednášky
Anotace
Studium hospodářské geografie patří mezi všeobecně vzdělávací předměty. Její výuka by se měla stát jedním ze základních zdrojů, které pomáhají vytvářet dnes požadovanou všestranně vzdělanou osobnost ekonoma. Především geografie světové ekonomiky, která je její nosnou částí, by měla dát budoucím ekonomům takové poznatky, aby byli schopni kvalifikovaně analyzovat a rozhodovacími postupy ovlivňovat s co nejmenšími negativními dopady prostorovou organizaci zejména ekonomických jevů a procesů. V dnešním světě je oprávněně zdůrazňováno hledisko prostorovosti, které tvoří jednu z důležitých specifik nejen hospodářské geografie, ale i dalších geografických vědních disciplín.
Vzhledem k tomu, že hospodářská geografie je vědou založenou na principu komplexnosti a principu heterogennosti, je současně i vědou výrazně interdiscipli-nárního charakteru. Proto část jejích poznatků mohou využívat i ostatní vědní obory, z nichž jmenujme alespoň ekonomické a sociální vědy, ekolo¬gii, demografii, regionální ekonomiku aj.
Citelně se na výsledných vlastnostech
prostorových struktur (kvalitách relativně komplexních funkčně vztahových
záležitostí) podílejí interakční vazby průmyslové a zemědělské výroby a
dopravního systému se společností a přírodou. Přestože oblast lidského
podnikání nevýrobního charakteru (tj. problematika služeb, nevýrobní sektor)
zaznamenává celkově rostoucí vliv na pohyb světové ekonomiky, je zapotřebí si
uvědomit, že v globálním měřítku je stále ještě pro většinu státu světa
rozhodujícím impulsem hospodářského rozvoje právě průmysl a zemědělství.
Povinná literatura:
1. Šotkovský, Ivan. Socioekonomická geografie (prostředí lidské aktivity). Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2012. ISBN 978-80-2č8-2624-0.
2. Šotkovský, Ivan. Hospodářská geografie. Ostrava: VŠB - Technická univerzita
Ostrava, 2002. ISBN: 80-248-0066-7
Doporučená literatura:
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.