226-0237 – Dějiny architektury a urbanismu I (DAaU I)

Cílem předmětu je charakterizovat vývoj světové zvláště evropské architektury od počátků po konec 19. století. Důležité je nejen popsat, ale také vysvětlit zákonitosti vývoje architektury. Student má umět zařadit základní stavební projevy určitých období. Požadavky na seminární práci Seminární práce je líčením dějin a stavebního vývoje historické budovy jako pokus o objektivní zpracování. Nejde o esej, kam by se vkládal vlastní názor. Jako téma práce si lze zvolit historickou stavbou vzniklou nejpozději na přelomu 19. A 20. století. Secesní budovy je možné volit, moderní stavby jsou náplní jiných předmětů a není možné je pro tyto účely zpracovávat. Doporučeny jsou stavby menší a v blízkosti bydliště studenta, aby mohl snadněji sehnat dokumentaci a stavbu si prohlédnout. Práce obsahuje identifikační údaje stavby (název katastrálního území, číslo parcelní a číslo popisné, pokud existuje), katastrální mapu (stačí stažená z internetu cuzk.cz, není třeba výpis z katastru jako právní doklad.) Dále obsahuje plánovou dokumentaci, minimum je půdorys přízemí. Důležitá je vlastní znalost stavby, je třeba si budovu prohlédnout a nafotit včetně interiéru. Zdrojem práce musí bý t kromě jiného alespoň jedna tištěná kniha, ne pouze internet. Do seminární práce nepatří pověsti ani jako marginálie!!! Dále do seminární práce nepatří popisy mobiliáře (sochy ano, ale v kostele ne monstrance, ciboria..., na zámku může být popsána štuková výzdoba, ale ne talíře, jednotlivé kusy nábytku... Struktura práce úvod – proč si student práci vybral, může být subjektivní popis stavby – Student charakterizuje půdorys co do tvaru, počet křídel, dispozici, střechy, stropy, klenby, suterény, použité stavební materiály, výzdobu historie a stavební vývoj - lze zpracovat dohromady nebo rozdělit do dvou kapitol – historie - ...hrad byl založen...dobyt...prodán... koupen... a stavební vývoj - jádrem hradu je obytná věž... , k němuž bylo v pozdní gotice přistavěno předhradí... závěr – zařazení stavby ke stylu a zhodnocení jejího významu pro lokální dějiny architektury a srovnání s jinými podobnými stavbami přibližně téhož stáří Na flash disku nebo mailem se předávají pouze verze ke konzultaci. Odevzdává se buď výtisk nebo nepřepisovatelné CD nebo DVD. Formát práce musí být takový, aby se dal ve škole otevřít. Literatura se uvádí takto: Samek, B. a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha 1994. Díl I, A – I, s. 130 – 132. Samek, B. a kol.: Umělecké památky Moravy a Slezska. Praha 1999. Díl II, J – N, s. 120 – 125.

Seznámení se s vývojem historické architektury a stavitelství do konce 19. století s důrazem na stylové zatřídění a vývoj konstrukce v jednotlivých historických obdobích. 1. Stavitelství a architektura – význam a úkoly, základní stavební terminologie 2. základní pojmy historické architektury – historické klenby, stropy... 3. základní pojmy historické architektury – dispoziční členění profánních a sakrálních staveb 4. Stavební formy pravěku a starověku (starší doba kamenná až bronzová, mimoevropské oblasti, Egypt) 5. Stavební formy starověku (antické Řecko) 6. Stavební formy starověku (antický Řím) 7. Stavební formy středověku (křesťanská antika, předrománské období, Byzanc) 8. Stavební formy středověku (románský sloh) 9. Stavební formy středověku (gotika) 10. Stavební formy novověku (renesance) 11. Stavební formy novověku (baroko) 12. Stavební formy novověku (klasicismus) 13. Stavební formy novověku (historismus a romantismus) 14. Stavební formy 19. a počátku 20. století (pozdní historismus a secese)

Koch, W.: Evropská architektura: encyklopedie evropské architektury od antiky po současnost. Praha 2009. Syrový, B.: Architektura. Praha 1973. Edice Oborové encyklopedie SNTL.

Syrový B.: Architektura svědectví dob. Praha 1974. Dudák V. - Neškudla, B. - Pošva, R.: Encyklopedie světové architektury. Praha 2002. Pijoan J. : Dějiny umění 1 – 10 (obrazová příloha). Škabrada, J.: Konstrukce historických staveb. Praha 2003. Syrový, B.: Architektura. Oborové encyklopedie SNTL. Praha 1973. Raeburn, M. A kol.: Dějiny architektury. Praha 1993. UPOZORNĚNÍ: Ke studiu nedoporučuji publikace Jiřího Tichánka a Jana P. Štěpánka. Obsahují zásadní nepřesnosti v terminologii a závěry mnohdy velmi se odchylující od obecně přijímaných v dějinách architektury, památkové péči a souvisejících oborech. Podrobnější informace jsou v recenzích např. J. Juroka na knihu Šlechtická sídla na Novojičínsku ve Vlastivědném sborníku okresu Nový Jičín z roku 2007, T. Baletky na Fojtství na Novojičínsku ve Vlastivědném sborníku Novojičínska z roku 2013 a T. Baletky na Vodní mlýny na Novojičínsku v tomtéž periodiku.