541-0307 – Dějiny přírodních a montánních věd (DPMV)
Garantující katedra | Katedra geologického inženýrství |
Garant předmětu | Ing. Miloš Duraj, Ph.D. |
Úroveň studia | pregraduální nebo graduální |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Cílem předmětu je studenty seznámit s historií vzniku a vývoje přírodních a montánních věd od prvopočátků až po současnost. Studenti získají základní znalosti o historii vývoje člověka a jeho vztahu k přírodě. Předmět je zaměřen zejména na problematiku vztahu člověka k nerostnému bohatství, jeho těžbě, zpracování a využití, které rozhodujícím způsobem formovaly vývoj celé lidské společnosti. Studenti získají přehled o jednotlivých etapách vývoje člověka a jeho vlivu na formování přírodních a montánních věd, dokáží je popsat, charakterizovat a metodou vzájemného srovnání posoudit jejich význam pro rozvoj společnosti. Na praktických příkladech se naučí ilustrovat a vysvětlit význam hornictví pro rozvoj i ostatních oborů lidské činnosti bezprostředně či méně spojených s hornictvím. Naučí se aplikovat své získané teoretické znalosti a zkušenosti při prezentaci zadané seminární práce v rámci cvičení, jejíž součástí je i diskuze na dané téma, jejímž cílem je naučit se obhájit zvolené postupy práce a formy řešení zadaného úkolu. Forma veřejné prezentace před studenty v rámci cvičení má za cíl rozvíjet studentovy schopnosti demonstrovat svoji práci před širším publikem a dokázat ji obhájit. V rámci diskuze pak analyzovat zvolené postupy a dosažené výsledky a pro další studium a odbornou činnost vypíchnout ty poznatky, které budou pro něj přínosem.
Vyučovací metody
Přednášky
Cvičení (v učebně)
Ostatní aktivity
Anotace
Předmět poskytuje studentům přehled o historickém vývoji geologických a montánních věd, přičemž podstatná část je věnována hornictví a jeho významu pro rozvoj lidské společnosti. Osnova předmětu zahrnuje tyto hlavní tematické okruhy. Hlavní vývojové etapy charakterizující vývoj člověka. Vliv hornictví na
civilizační vývoj člověka. Nerostné suroviny a jejich význam pro rozvoj lidské
společnosti. Keltské hornictví. Význam hornictví pro vznik a rozvoj řemesel,
obchodu, vědy a politiky. Slovanské dolování v našich zemích. Česká feudální
monarchie – rozvoj těžby kovů. Význam hornictví pro výstavbu horních měst a
obcí a jejich hospodářství. Významné oblasti těžby nerostných surovin –
historie a současnost. Právní zakotvení hornictví ve společnosti. Báňská
technika za feudalismu. Georgius Agricola – život a dílo. Počátky uhelného
hornictví, vliv uhelného hornictví na rozvoj průmyslu. Báňské školství a
odborná vzdělanost. Budoucnost uhelného a rudního hornictví v České republice –
základní problémy.
Povinná literatura:
MARKL, V., PADĚRA, Z. (1996): Stručný úvod ke studiu historie českého a slovenského hornictví; (I. část); skripta HGF VŠB-TU Ostrava.
MARKL, V., PADĚRA, Z. (1997): Stručný úvod ke studiu historie hornictví; (II. část); skripta HGF VŠB-TU Ostrava.
MAJER, J. (2004): Rudné hornictví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – obrazy z dějin těžby a zpracování; nakl. Libri, Praha.
Doporučená literatura:
DURAJ, M. (2007): Dějiny přírodních a montánních věd (vybrané kapitoly); učební texty pro posluchače Univerzity III. věku, oboru Geologie a životní prostředí; HGF VŠB-TU Ostrava.
MAJER, J. (1984): Z dějin Vysoké školy báňské v Příbrami; odborná publikace; Symposium Hornická Příbram ve vědě a technice. MAJER, J. (1991): Po kovových stezkách Československa; odborná publikace, Příbram.
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.