116-0363/02 – Hospodářská geografie (HOSGEO)
Garantující katedra | Katedra marketingu a obchodu | Kredity | 4 |
Garant předmětu | RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. | Garant verze předmětu | RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. |
Úroveň studia | pregraduální nebo graduální | Povinnost | povinný |
Ročník | 2 | Semestr | letní |
| | Jazyk výuky | čeština |
Rok zavedení | 2021/2022 | Rok zrušení | |
Určeno pro fakulty | EKF | Určeno pro typy studia | bakalářské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Cílem předmětu je rozšířit okruh znalostí o ekonomické váze jednotlivých
regionů světa. Světový ekonomický řád je nemalou mírou ovlivněn hospodářskou
rozvinutostí jednotlivých států světa, popř. regionálních či mezinárodních
ekonomických seskupení. Ekonomická, sociální, politická a regionální geografie
tvoří základní orientaci pro posouzení stavu rozvoje hospodářství z pohledu
utváření nových prostorových vazeb.
Vyučování předmětu hospodářské geografie by mělo pomoci ekonomům si osvojit základy geografického myšlení tj. naučit se pracovat s ekonomickými jevy v prostorových (regionálních) souvislostech. Měli by získat schopnost odlišovat jednotlivé části zemského povrchu (kontinenty, integrační seskupení, regiony, státní útvary apod.) na základě předpokladů pro hospodářskou činnost, uvědomit si zákonitosti prostorové organizace a vytvořit si alespoň přiměřenou představu o tom, že různé druhy ekonomické aktivity přinášejí lidem v odlišných regionech rozdílný ekonomický efekt.
Vyučovací metody
Přednášky
Anotace
Studium hospodářské geografie patří mezi všeobecně vzdělávací předměty. Její výuka by se měla stát jedním ze základních zdrojů, které pomáhají vytvářet dnes požadovanou všestranně vzdělanou osobnost ekonoma. Především geografie světové ekonomiky, která je její nosnou částí, by měla dát budoucím ekonomům takové poznatky, aby byli schopni kvalifikovaně analyzovat a rozhodovacími postupy ovlivňovat s co nejmenšími negativními dopady prostorovou organizaci zejména ekonomických jevů a procesů. V dnešním světě je oprávněně zdůrazňováno hledisko prostorovosti, které tvoří jednu z důležitých specifik nejen hospodářské geografie, ale i dalších geografických vědních disciplín.
Vzhledem k tomu, že hospodářská geografie je vědou založenou na principu komplexnosti a principu heterogennosti, je současně i vědou výrazně interdiscipli-nárního charakteru. Proto část jejích poznatků mohou využívat i ostatní vědní obory, z nichž jmenujme alespoň ekonomické a sociální vědy, ekolo¬gii, demografii, regionální ekonomiku aj.
Citelně se na výsledných vlastnostech
prostorových struktur (kvalitách relativně komplexních funkčně vztahových
záležitostí) podílejí interakční vazby průmyslové a zemědělské výroby a
dopravního systému se společností a přírodou. Přestože oblast lidského
podnikání nevýrobního charakteru (tj. problematika služeb, nevýrobní sektor)
zaznamenává celkově rostoucí vliv na pohyb světové ekonomiky, je zapotřebí si
uvědomit, že v globálním měřítku je stále ještě pro většinu státu světa
rozhodujícím impulsem hospodářského rozvoje právě průmysl a zemědělství.
Povinná literatura:
Doporučená literatura:
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
Analýza geografických dat v prostředí Excelu. Písemný test.
E-learning
Další požadavky na studenta
Aktivní účast na přednáškách, ověření celkových znalostí zápočtovým testem.
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
1. Vývoj vědy, základní teoretické poznatky. Objekt a předmět zájmu, přínos českých a zahraničních osobností k rozvoji geografických věd. Jejich funkce, přístupy, směry.
2. Obecné znaky geografie světového hospodářství. Postavení hospodářské geografie v systému věd, systémové přístupy a hospodářská krajina, prostorové procesy v pozadí hospodářských vztahů.
3. Ekonomické vztahy a krajinná sféra. Hospodářství a prostředí, charakteristické znaky soudobého rozvoje hospodářství, ekonomický proces a prostorové uspořádání.
4. Prostorový řád a význam státu. Jednotný světový trh a vlivy prostorové organizace, systém státu a jeho ekonomické souvislosti, stát jako politicko ekonomický systém.
5. Regionální úroveň prostorového řádu. Pojetí regionu a regionálních systémů, regionalizace a její vliv na ekonomické vztahy, hodnocení regionů, jejich diferenciace, rozvoj regionů a regionální politika. Od lokalizačních teorií k principům regionalismu.
6. Analýza lidského zdroje v geografickém pohledu. Vývoj světové populace. Problematika populační velikosti, přirozená a migrační měna.
7. Rozmístění a vybrané znaky světového obyvatelstva. Věkové složení obyvatelstva a rozdíly v procesu stárnutí. Další významné strukturální charakteristiky světové populace.
8. Modely dělení světa podle rozvinutosti. Centrálně-periferní model světa. Vznik a vývoj center světové ekonomiky. Základní charakteristiky jádrových ekonomik současného světa.
9. Evropa jako ekonomicky silný komplexně propojovaný prostor. Rozdíly ekonomické úrovně evropských států. Odlišnosti sociálního prostředí. Projevy hospodářské spolupráce v Evropě.
10. Postavení České republiky ve světovém hospodářství. Přírodní, ekonomické a sociální charakteristiky Česka. Mezinárodní postavení ČR a jeho integrační tendence.
11. Geografie světového zemědělství. Základní funkce, potřeby a znaky zemědělské výroby, rostlinná a živočišná výroba.
12. Geografie průmyslu, odvětvová struktura a rozvoj průmyslových komplexů. Industrializace, cesta pokroku? Rozvoj druhé sektoru národního hospodářství ve světě a u nás.
13. Ekonomický řád světa a integrační procesy. Význam a úloha OSN. Možnosti hospodářské spolupráce ve světě. Nejvýznamnější integrační snahy ve světě.
14. Geoprostorový pohled na světové hospodářství a možnosti měření úrovně vyspělosti.
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky