118-0033/03 – Hospodářská geografie (HOGEO)

Cílem předmětu je rozšířit okruh znalostí o ekonomické váze jednotlivých regionů světa. Světový ekonomický řád je nemalou mírou ovlivněn hospodářskou rozvinutostí jednotlivých států světa, popř. regionálních či mezinárodních ekonomických seskupení. Ekonomická, sociální, politická a regionální geografie tvoří základní orientaci pro posouzení stavu rozvoje hospodářství z pohledu utváření nových prostorových vazeb. Vyučování předmětu hospodářské geografie by mělo pomoci ekonomům si osvojit základy geografického myšlení tj. naučit se pracovat s ekonomickými jevy v prostorových (regionálních) souvislostech. Měli by získat schopnost odlišovat jednotlivé části zemského povrchu (kontinenty, integrační seskupení, regiony, státní útvary apod.) na základě předpokladů pro hospodářskou činnost, uvědomit si zákonitosti prostorové organizace a vytvořit si alespoň přiměřenou představu o tom, že různé druhy ekonomické aktivity přinášejí lidem v odlišných regionech rozdílný ekonomický efekt.

Studium hospodářské geografie patří mezi všeobecně vzdělávací předměty. Její výuka by se měla stát jedním ze základních zdrojů, které pomáhají vytvářet dnes požadovanou všestranně vzdělanou osobnost ekonoma. Především geografie světové ekonomiky, která je její nosnou částí, by měla dát budoucím ekonomům takové poznatky, aby byli schopni kvalifikovaně analyzovat a rozhodovacími postupy ovlivňovat s co nejmenšími negativními dopady prostorovou organizaci zejména ekonomických jevů a procesů. V dnešním světě je oprávněně zdůrazňováno hledisko prostorovosti, které tvoří jednu z důležitých specifik nejen hospodářské geografie, ale i dalších geografických vědních disciplín. Vzhledem k tomu, že hospodářská geografie je vědou založenou na principu komplexnosti a principu heterogennosti, je současně i vědou výrazně interdiscipli-nárního charakteru. Proto část jejích poznatků mohou využívat i ostatní vědní obory, z nichž jmenujme alespoň ekonomické a sociální vědy, ekolo¬gii, demografii, regionální ekonomiku aj. Citelně se na výsledných vlastnostech prostorových struktur (kvalitách relativně komplexních funkčně vztahových záležitostí) podílejí interakční vazby průmyslové a zemědělské výroby a dopravního systému se společností a přírodou. Přestože oblast lidského podnikání nevýrobního charakteru (tj. problematika služeb, nevýrobní sektor) zaznamenává celkově rostoucí vliv na pohyb světové ekonomiky, je zapotřebí si uvědomit, že v globálním měřítku je stále ještě pro většinu státu světa rozhodujícím impulsem hospodářského rozvoje právě průmysl a zemědělství.

1. Hrala, V., Kašpar, V., Vitvarová, I.: Geografie světového hospodářství. Praha, VŠE 1994, 131 s. 2. Šotkovský, I.: Socioekonomická geografie v obecném přehledu. Ostrava, VŠB Technická univerzita Ostrava 1999, 196 s.