153-0480/01 – Globální občanská společnost (GOS)
| Garantující katedra | Katedra veřejné ekonomiky | Kredity | 4 |
| Garant předmětu | Ing. Eva Kovářová, Ph.D. | Garant verze předmětu | Ing. Eva Kovářová, Ph.D. |
| Úroveň studia | pregraduální nebo graduální | Povinnost | povinný |
| Ročník | 3 | Semestr | letní |
| | Jazyk výuky | čeština |
| Rok zavedení | 2019/2020 | Rok zrušení | 2022/2023 |
| Určeno pro fakulty | EKF | Určeno pro typy studia | bakalářské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Po absolvování předmětu budou studenti schopni:
1. Porozumět procesu globalizace a jeho širším souvislostem ve světové ekonomice a ostatních sférách společnosti.
2. Identifikovat a zhodnotit vliv globalizace na hlavní aktéry mezinárodního systému.
3. Objasnit význam občanské společnosti, hodnotit její rozvoj v národním, regionálním i globálním měřítku.
4. Vymezit hlavní oblasti angažovanosti organizací občanské společnosti v globalizovaném světě.
4. Zhodnotit hlavní přístupy aplikované k řešení hlavních výzev globalizovaného světa využívané mezinárodními vládními a nevládními organizacemi.
5. Identifikovat možnosti zapojení subjektů občanské společnosti v České republice do řešení globálních výzev, zhodnotit jejich aktuální angažovanost v rozvojových zemích.
6. Aplikovat získané kompetence na řešení praktických příkladů.
Vyučovací metody
Přednášky
Cvičení (v učebně)
Anotace
Předmět zaměřuje svou pozornost na fenomén globalizace a jeho vliv na postavení a roli občanské společnosti, formující se do doby transnacionální a globální občanské společnosti. Globální občanská společnost v současné době představuje významného partnera pro ostatní subjekty globální governance. Má vliv na utváření veřejných politik, posilování veřejné informovanosti a debaty o aktuálních otázkách s globálním dosahem. Významnou měrou se také globální občanská společnost angažuje v řešení aktuálních globálních problémů týkajících se rozvoje, lidských práv a demokracie, ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti. Subjekty zahrnované pod souhrnné označení globální občanská společnost tak vytvářejí významný most, propojující v globálním měřítku státní i nestátní aktéry mezinárodního systému.
Povinná literatura:
Doporučená literatura:
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
E-learning
Studijní opory TpB:
https://lms.vsb.cz/course/view.php?id=72580
Další požadavky na studenta
Studium doporučené literatury
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
1. Globalizace jako fenomén 20. a 21. století: vymezení pojmu globalizace, dimenze a determinanty globalizace, etapy vývoje globalizace, vliv globalizace na světovou ekonomiku a politiku, hyperglobalizace a deglobalizace.
2. Procesy a jevy související s globalizací: projevy globalizace a dalších jevů a procesů s ní souvisejících v ekonomické, sociální, kulturní a politické oblasti, pozitivní a negativní důsledky. Neoliberalismus a globální kapitalismus.
3. Vliv globalizace na tradiční aktéry mezinárodního systému: vliv globalizace na národní státy, jejich suverenitu, autonomii a jejich funkce, mezinárodní vládní organizace, jejich postavení, funkce a role v mezinárodním systému.
4. Globalizace a občanská společnost: koncept občanské společnosti, subjekty občanské společnosti s globálním přesahem své činnosti – mezinárodní nevládní organizace, sociální hnutí, odborové organizace, církevní organizace, think tanks, atd.
5. Občanská společnost ve vyspělých a rozvojových zemích: předpoklady pro formování občanské společnosti v Evropě a v Severní Americe a globální přesah její angažovanosti, mezinárodní nevládní organizace, jejich centralizace a decentralizace, předpoklady pro formování občanské společnosti ve vybraných rozvojových zemích.
6. Globální governance: koncept governance (vládnutí), vymezení významu a rolí, úrovně governance (lokální, národní, mezinárodní, globální), subjekty governance na jednotlivých úrovních, potřeba globální governance, role globální governance, státní a nestátní aktéři globální governance, vzrůst významu nestátních aktérů.
7. Transnacionální a globální občanská společnost: teoretické koncepty transnacionální a globální občanské společnosti, role v mezinárodním systému, participace na globálním vládnutí, transnacionální aktivismus a inkluze organizací občanské společnosti do rozhodovacích procesů a mechanismu vládnutí na národní, regionální a globální úrovni, evropská občanská společnost.
8. Vybrané aktuální sociální a ekonomické výzvy pro globální vládnutí: pozitivní a negativní vliv globalizace na sociálně ekonomický vývoj ve světě, chudoba a příjmová nerovnost na národní a globální úrovni, nerovnoměrné rozložení zdrojů pro lidský rozvoj a blahobyt, lidská práva (sociální a ekonomická) a jejich porušování.
9. Vybrané aktuální bezpečnostní a environmentální výzvy pro globální vládnutí: nové bezpečnostní hrozby (zdravotní, sociální, environmentální, aj.) pro lidskou, národní a globální bezpečnost, lidská bezpečnost a její dimenze, role státních a nestátních aktérů v bezpečnostní oblasti, limity angažovanosti státních aktérů při řešení bezpečnostních a environmentálních hrozeb s globálním přesahem, udržitelný rozvoj.
10. Řešení vybraných globálních výzev ze strany státních aktérů mezinárodního systému: motivy, formy a přístup států a mezinárodních vládních organizací k řešení globálních problémů, deficit odpovědnosti a transparentnosti v rozhodování státních aktérů při řešení globálních problémů.
11. Zapojení mezinárodních nevládních organizací do řešení aktuálních globálních výzev: motivy a formy zapojení, servisní, advokační, informační, komunikační a kontrolní funkce mezinárodních nevládních organizací, hnutí za globální sociální spravedlnost.
12. Partnerství mezinárodních vládních a nevládních organizací při řešení globálních výzev: možnosti působení nevládních organizací z vyspělých zemí v rozvojových zemích s aktuálními rozvojovými a humanitárními problémy, spolupráce mezinárodních nevládních organizací s vybranými mezinárodními vládními organizacemi.
13. Nevládní organizace v České republice a jejich zapojení do rozvojové spolupráce a humanitární pomoci ve světě: rozvojová spolupráce ČR jako součást zahraniční politiky, formy a modality rozvojové spolupráce, způsoby zapojení nevládních organizací do rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, realizace rozvojové spolupráce a humanitární pomoci a její financování.
14. Působení vybraných českých nevládních organizací ve světě: praktické příklady působení vybraných českých nevládních organizací v tradičních rozvojových zemích (Afrika), ve východní Evropě, příp. dalších vybraných regionech.
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky