223-0909/02 – Zahlazení důsledků hornické činnosti (HGF)

Důsledky hornické činnosti mohou být různorodé a liší se jak způsobem a rozsahem dobývání tak také zásahy do krajiny, infrastruktury i lidských sídel. Absolvent získá teoretické i praktické znalosti pro navrhování a provádění rekonstrukce povrchu území (krajiny), ale také náhled na zmírnění důsledků v oblasti sociálně demografické. Nedílnou součástí je také znovu využití hornických areálů.

Hornická činnosti má od středověku nezadatelný vliv na města a jejich okolí v kde těžba probíhala nebo probíhá. Důsledky hornické činnosti se pak mohou projevovat jak v období vlastní realizace těžby, tak také v době po ukončení těžby. Předmět je tematický rozdělen na několik částí. První je vliv hlubinné těžby v oblasti ostravsko- karvinského revíru se zaměřením na rekultivaci haldových komplexů a na rekonstrukci krajiny nutnou pro zachování jejích funkcí(například ovlivněné vodní toky). Další část je věnována těžbě povrchové především v oblasti Mostecko Sokolovské uhelné pánve a příklady úspěšných regenerací. Samostatnou kapitolou jsou také důsledky těžby v podobě hořících hald nebo znečištění povrchových vodotečí. Hornické činnosti s sebou také přináší požadavky na pracovní síly, nebo naopak jejich přebytek v době ukončení těžby(příklady sociálně ekonomických vlivů na některé z historických horních měst) Těžba po sobě také zanechává množství provozních budov, které se stávají tzv hornickými brownfields. Těmto plochám je zapotřebí také věnovat pozornost, protože i jejich regenerace se významnou měrou podílí na změně image celého regionu.

[1] ČSN 73 0039 Navrhování objektů na poddolovaném území, 1989. [2] Štýs a kol.: Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin, SNTL 1981. [3] Brownfields Handbook – cross-disciplinary education tool focused on the issue of brownfields regeneration – http://fast10.vsb.cz/bribast [4] Martinec, P a kol. Vliv ukončení hlubinné tšžby na životní prostředí, Nakladatelství ANGRAM s.r.o. 2006 [5] Kolektiv autorů Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru, ANAGRAM, Ostrava 2004