455-0535/01 – Senzory a měření (SaM)

Cílem předmětu je seznámit studenty se základními principy převodu neelektrických veličin na elektrický signál, se základními vlastnostmi a konstrukčním provedením senzorů a metodami měření neelektrických veličin používanými v průmyslové praxi. Získané znalosti metod měření neelektrických veličin, principů vlastností a konstrukce snímačů umožní přistupovat kvalifikovaným způsobem při výběru snímačů pro potřeby měřících a řídících systémů.

Měřící a řídící systémy představují podskupinu obecných informačních systému - systému pro zpracování informací. Každý systém pro zpracování informací (a tedy i měřící a řídící systém) se skládá ze 3 částí: vstupního převodníku, bloku pro vlastní zpracování informací a výstupního převodníku. Ve vstupním převodníku dochází k identifikaci informace o stavu měřené resp. regulované soustavy a jejímu převodu na formu, která je vhodná pro zpracování informace v následujícím bloku. V současné době je převažující formou pro účely zpracování informace elektrický signál. Vstupní převodník (senzor, snímač) představuje primární zdroj informace o měřené resp. řízené soustavě a určuje vlastnosti celého měřícího popř. řídícího systému. Ve většině případu tvoří dnes i nejnákladnější část celého řetězce. Náplní předmětu je seznámit studenty se základními principy využívanými při převodu neelektrických veličin na elektrický signál, se základními vlastnostmi a konstrukčním provedením vstupních převodníku metodami měření neelektrických veličin. Toto jim umožní přistupovat kvalifikovaným způsobem při výběru snímačů pro potřeby měřících a řídících systému.

Kreidl M.: Měření teploty - senzory a měřicí obvody, BEN 2005 Lysenko V.: Detektory pro bezdotykové měření teplot Bejček L., Ďaďo S., Platil A.: Měření průtoku a výšky hladiny, BEN 2006 Kreidl M., Šmíd R.:Technická diagnostika - senzory, metody, analýza signálu, BEN 2006 Fukátko T., Detekce a měření různých druhů záření, BEN 2007 Martinek R.: Senzory v průmyslové praxi, BEN 2004 Platil A., Senzory a převodníky - laboratorní cvičení, BEN 2006 Zehnula, K.: Snímače neelektrických veličin, SNTL Praha 1988 Zehnula K.:Čidla robotů, SNTL Praha 1990 Ďaďo S., Kreidel. M.: Senzory a měřící obvody, ČVUT Praha 1996 Zehnula, K.: Převodníky fyzikálních veličin. Skriptum. Brno, FE VUT1990. Ďaďo, S.: Měřící převodníky fyzikálních veličin. Skriptum. Praha, ČVUT 1990. Husák M.: Senzorové systémy , skriptum ČVUT Praha 1993 Klementev, I. - Kyška, R.: Elektrické meranie mechanických velicin. Bratislava, ALFA 1991.

Průběžná kontrola studia: V průběhu semestru absolvují studenti 10 laboratorních úloh. Cílem laboratorních úloh je praktické ověření přednášené problematiky. Před započetím laboratorní úlohy jsou studenti vždy přezkoušeni ze znalostí problematiky související s měřenou úlohou. Po změření úlohy vypracovávají protokol o úloze. Odevzdání protokolu je podmínkou pro zahájení měření další úlohy. Bodové hodnocení laboratorní úlohy se skládá z hodnocení přípravy na úlohu a hodnocení protokolu. Podmínky udělení zápočtu: V průběhu semestru: Za každou laboratorní úlohu lze získat max. 3 body. Celkem lze za semestr získat 30 bodů.Podmínkou pro získání zápočtu je získání min. 10 bodů. Závěrečná zkouška: Podmínkou je udělený zápočet. Do bodového hodnocení závěrečné zkoušky se započítává semestrální projekt (max. 20 bodů). Závěrečná zkouška má část písemnou (max 40 bodů) a část ústní (max 10 bodů). Podmínkou pro uznání závěrečné zkoušky je zisk min. 35 bodů. Výsledné hodnocení předmětu je součtem bodů za semestr a závěrečnou zkoušku.