516-0808/01 – Měření fyzikálních veličin (MFV)

Garantující katedraInstitut fyzikyKredity7
Garant předmětuFiktivní UživatelGarant verze předmětuFiktivní Uživatel
Úroveň studiapregraduální nebo graduálníPovinnostpovinný
Ročník3Semestrzimní
Jazyk výukyčeština
Rok zavedení1990/1991Rok zrušení2005/2006
Určeno pro fakultyHGFUrčeno pro typy studiamagisterské
Rozsah výuky pro formy studia
Forma studiaZp.zak.Rozsah
prezenční Zápočet a zkouška 3+4

Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi

Bude doplněno

Vyučovací metody

Anotace

VERZE 01: Předmět se zabývá teorií měření fyzikálních veličin. Obecně je diskutována problematika experimentální práce – logické schéma experimentální práce, dále základy metrologie (zákonné normy, základní metrologické pojmy). Shrnuje základy teorie pravděpodobnosti a matematické statistiky potřebné pro teorii vyhodnocování měření fyzikálních veličin. Stěžejními pojmy, které jsou v teorii měření fyzikálních veličin rozvíjeny, jsou pojmy chyby měření a nejistoty měření. Součástí předmětu je praktikum, ve kterém je teorie měření a zpracování výsledků měření prakticky používána při měření mechanických a tepelných veličin (v zimním semestru výuky předmětu) a při měření elektrických veličin (v letním semestru, kdy předmět pokračuje v rozsahu 0+2). Získané poznatky jsou pak rozvíjeny v dalších Praktikách ve 4. a 5. ročníku studia. VERZE 02: Praktikum, ve kterém je teorie měření a zpracování výsledků měření prakticky používána při měření elektrických veličin. Získané poznatky jsou pak rozvíjeny v dalších praktikách ve 4. a 5. ročníku studia.

Povinná literatura:

VERZE 01: Kopečný, J., Mádr, V., Pištora, J., Fojtek, A., Foukal, J.: Fyzikální měření. VŠB-TUO, Ostrava 1999 Mlčoch, J.: Úvod do fyzikálního měření. UP Olomouc, Olomouc 1997 Brož, J.: Základy fyzikálních měření I. SPN, Praha 1967 Fajt, V.: Elektrická měření. SNTL, Praha 1987 TPM 0051-93 Stanovenie neistot při meraniach, 1. diel. SMÚ, Bratislava 1993 Normy ČSN ISO a dokumenty EAL. VERZE 02: Kopečný, J., Mádr, V., Pištora, J., Fojtek, A., Foukal, J.: Fyzikální měření. VŠB-TUO, Ostrava 1999 Brož, J.: Základy fyzikálních měření I. SPN, Praha 1967 Fajt, V.: Elektrická měření. SNTL, Praha 1987

Doporučená literatura:

Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta

E-learning

Další požadavky na studenta

Prerekvizity

Předmět nemá žádné prerekvizity.

Korekvizity

Předmět nemá žádné korekvizity.

Osnova předmětu

1. Logické schéma experimentální práce Význam experimentu ve vědě a technice, měření a experiment. Fáze experimentální práce – projekt experimentu, realizace experimentu, vyhodnocení experimentu. Podmínky měření. Záznam (protokol) z měření. 2. Základní metrologické pojmy Pojem metrologie, rozdělení metrologie, organizace metrologie v ČR. Měřicí prostředky – měřidla, měřicí zařízení. Měření – princip měření, měřicí metoda, měřicí postup. Měřená a ovlivňující veličina. Měřicí metody. Hodnota veličiny – pravá a konvenčně pravá. Výsledek měření, hodnocení výsledku měření. 3. Matematická statistika ve zpracování výsledků měření Náhodný jev, pravděpodobnost náhodného jevu, podmíněná pravděpodobnost. Náhodná veličina, rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny – distribuční funkce, pravděpodobnostní funkce a hustota pravděpodobnosti. Číselné charakteristiky náhodné veličiny – střední hodnota, rozptyl, směrodatná odchylka, momenty, kvantily, kritické hodnoty. Některá rozdělení pravděpodobnosti diskrétních náhodných veličin – alternativní rozdělení, binomické rozdělení, Poissonovo rozdělení, diskrétní rovnoměrné rozdělení. Některá rozdělení spojitých náhodných veličin – rovnoměrné rozdělení, trojúhelníkové rozdělení, exponenciální rozdělení, normální (Gaussovo) rozdělení, normované normální rozdělení, Weibullovo rozdělení. Náhodný výběr a jeho charakteristiky. Náhodný výběr z normálního rozdělení. Výběrové rozdělení pravděpodobnosti – rozdělení t (Studentovo). Odhad číselných charakteristik základního souboru – bodové odhady, intervalové odhady, interval spolehlivosti. Podmínky pro vznik statisticky zpracovatelného souboru naměřených hodnot fyzikální veličiny. 4. Chyba měření a nejistota měření Definice chyby měření, důsledky definice. Definice nejistoty měření, důsledky definice. Klasifikace chyb a nejistot měření. Hrubé chyby. Soustavná chyba měření, korekce. Soustavná nejistota měření (nejistota typu B). Náhodná chyba a náhodná nejistota měření (nejistota typu A). Současný výskyt soustavných a náhodných nejistot měření – kombinovaná nejistota. Standardní nejistota a rozšířená nejistota. 5. Postupy při určování nejistot Postup určení standardní nejistoty typu A při přímém měření jedné veličiny. Možnosti určení standardní nejistoty typu B při přímém měření jedné veličiny. Výpočet střední hodnoty veličiny získané nepřímým měřením. Určování standardních nejistot veličiny, která se počítá z hodnoty přímo měřených veličin a konstant. Zákon šíření nejistot (Gaussův). Výpočet s použitím relativních nejistot. Využití Gaussova zákona šíření nejistot k optimalizaci měření. Určování rozšířených nejistot měření. Udávání nejistot – obsah a rozsah údajů o nejistotách měření, obecné zásady pro udávání nejistot, informace doprovázející údaje o nejistotách. 6. Některé fyzikálně-matematické měřicí metody Měření funkční závislosti – metoda nejmenších čtverců, reziduální součet čtverců, odhad rozptylu jednotlivých měření, výpočet lineární aproximační funkce. Měření pravidelně se opakujících hodnot veličin – měření několikanásobku měřené veličiny, postupná metoda, omezovací metoda. 7. Grafické metody pro zpracování měření Základní problémy, vlastnosti grafického zobrazení, hlavní zásady konstrukce grafů. 8. Některé pojmy vztahující se k měřicím prostředkům Přesnost měření a citlivost měřidel. Rozsah stupnice, měřicí rozsah, měřicí rozpětí, největší hodnota měřicího rozsahu. Nulová poloha, mechanická nula. Pracovní podmínky pro provoz měřicích přístrojů, ovlivňující veličiny, vztažné podmínky. Třídy přesnosti, třídy přesnosti u měřidel elektrických veličin. Výpočet nejistoty z třídy přesnosti u analogových měřidel elektrických veličin. Určování nejistot u digitálních měřidel – různé algoritmy výpočtu absolutní nejistoty. Předběžná rozvaha o nejistotě měřidla počítané z třídy přesnosti. Zatížitelnost elektrických přístrojů, elektrická pevnost.

Podmínky absolvování předmětu

Prezenční forma (platnost od: 1960/1961 letní semestr)
Název úlohyTyp úlohyMax. počet bodů
(akt. za podúlohy)
Min. počet bodůMax. počet pokusů
Zápočet a zkouška Zápočet a zkouška 100 (100) 51 3
        Zápočet Zápočet 33 (33) 0 3
                Laboratorní práce Laboratorní práce 25  0 3
                Projekt Projekt 8  0 3
        Zkouška Zkouška 67 (67) 0 3
                Písemná zkouška Písemná zkouška 37  0 3
                Ústní zkouška Ústní zkouška 30  0 3
Rozsah povinné účasti:

Zobrazit historii

Podmínky absolvování předmětu a účast na cvičeních v rámci ISP:

Zobrazit historii

Výskyt ve studijních plánech

Akademický rokProgramObor/spec.Spec.ZaměřeníFormaJazyk výuky Konz. stř.RočníkZLTyp povinnosti
2004/2005 (M2102) Nerostné suroviny (3911T001) Aplikovaná fyzika materiálů P čeština Ostrava 3 povinný stu. plán
2003/2004 (M2102) Nerostné suroviny (3911T001) Aplikovaná fyzika materiálů P čeština Ostrava 3 povinný stu. plán
2002/2003 (M2102) Nerostné suroviny (3911T001) Aplikovaná fyzika materiálů P čeština Ostrava 3 povinný stu. plán
2001/2002 (M2102) Nerostné suroviny (3911T001) Aplikovaná fyzika materiálů P čeština Ostrava 3 povinný stu. plán
2000/2001 (M2102) Nerostné suroviny (3911T001) Aplikovaná fyzika materiálů P čeština Ostrava 3 povinný stu. plán

Výskyt ve speciálních blocích

Název blokuAkademický rokForma studiaJazyk výuky RočníkZLTyp blokuVlastník bloku

Hodnocení Výuky

Předmět neobsahuje žádné hodnocení.