541-0048/02 – Projektování hydrogeologického průzkumu (PHGP)

Jímací objekty jsou jedním z druhů staveb, které si pořizují nejen organizace zajišťující dodávku vody pro obyvatelstvo, ale i další zájemci o využívání vlastního zdroje podzemní vody jak pro účely podnikatelské, tak pro účely soukromé. S technickým rozvojem se především studny vrtané (trubní) stávají cenově dostupnějšími a se stoupající cenou vodného se doba návratnosti vložených investic významně zkracuje. To vede k expansi studnařských firem, a přestože se stavební a vodní právo za posledních několik let posunulo směrem k udržitelnému využívání vodních zdrojů, v praxi stále dost často dochází nejen k porušování právních předpisů při umisťování studen, při jejich projekci a realizaci, ale i k významným a často i k nevratným zásahům do vodního režimu krajiny. Cílem předmětu je seznámit studenty s projektováním jímacích objektů jakožto vodních děl, kde musí být na daném území dostatečně známy geologické a hydrogeologické poměry minimálně do hloubkové úrovně uvažovaného díla, tj. musí být k dispozici dostatečně podrobné údaje především o přirozené hydrogeologické stratifikaci horninového prostředí, o geometrických parametrech a hydrofyzikálních vlastnostech jednotlivých kolektorů a izolátorů a dále o tlakových poměrech podzemní vody vázané na jednotlivé zvodněné kolektory.

Dlouholetá praxe v projektování hydrogeologických objektů ukazuje na souběžnou existenci dvou možných přístupů k řešení projekce a provádění jímacích objektů. Tím prvním je klasický způsob, tzn., že objekt se projektuje a vybuduje jako průzkumné hydrogeologické dílo v intencích zákona č. 62/1988 Sb. Po ověření vydatnosti tohoto díla a jakosti vody v něm, pokud je využití průzkumného objektu možné, se objekt upraví na vodní dílo postupem dle zákona č. 183/2006 Sb., resp. vodního zákona. Pokud plánovaný jímací objekt hloubený v první fázi jako průzkumné dílo nemůže být využito jako vodní dílo, musí být ve smyslu geologických předpisů likvidována případně zabezpečen tak, aby výsledky geologických prací nebyly znehodnoceny a aby bylo zamezeno narušení režimu podzemních vod. Druhým typem řešení je přímá projekce a provádění jímacího objektu jako vodního díla v intencích stavebního, resp. vodního zákona. Důležitá pro volbu správného postupu je tedy míra znalosti místních geologických a hydrogeologických poměrů, k čemuž slouží institut hydrogeologického průzkumu. Pouze při znalostech relevantních hydrogeologických údajů je možné projektovat jímací objekt přímo jako vodní dílo, neboť míra rizika propojení jednotlivých zvodní a nežádoucího ovlivnění místních vodních poměrů bude při odpovídající konstrukci vodního díla akceptovatelně nízká. Pokud potřebné údaje k dispozici nejsou, je třeba před zpracováním projektu vrtané studny jako vodního díla provést podrobný hydrogeologický průzkum. Tyto práce zpravidla zahrnují nejen vrtnou sondáž, ale i soubor doprovodných prací jako jsou čerpací zkoušky, režimní měření hladiny podzemní vody, laboratorní analýzy, apod.

HRKAL, Z.: Voda včera, dnes a zítra. Mladá fronta a.s., Praha, 2018. ISBN: 978-80-204-4989-4 KLEMPA, M.; ŠANCER, J.; MALIŠ, J.; ZUBÍČEK, V.: Technické průzkumné a vrtné práce – Vrty pro hydrogeologické účely, vrtné práce v inženýrské geologii a geotechnice, vrtné práce ve stavebnictví. Marionetti Press, Ostrava, 2019. ISBN: 978-80-905737-2-7 KRÁSNÝ, J.: Podzemní vody České republiky: regionální hydrogeologie prostých a minerálních vod. Praha: Česká geologická služba, 2012. ISBN: 978-80-7075-797-0 TODD, D. K.: Groundwater Hydrology 2sc Edition. Wiley, USA, 2006. ISBN: 9788126508365

Znalostí jsou v průběhu semestru kontrolovány pomocí semestrálního projektu a prezentacemi v MS PowerPoint. Studium předmětu je zakončeno zkouškou, ke které lze přistoupit až po získání zápočtu. Zkouška má písemnou a ústní část.