541-0974/02 – Technologie silikátů (TS)
| Garantující katedra | Katedra geologického inženýrství | Kredity | 10 |
| Garant předmětu | prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr. h. c. | Garant verze předmětu | prof. Ing. Vladimír Slivka, CSc., dr. h. c. |
| Úroveň studia | postgraduální | Povinnost | povinně volitelný |
| Ročník | | Semestr | zimní + letní |
| | Jazyk výuky | čeština |
| Rok zavedení | 2009/2010 | Rok zrušení | 2022/2023 |
| Určeno pro fakulty | FBI, HGF | Určeno pro typy studia | doktorské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Cílem je znalost fyzikálních a chemických vlastností silikátů, jako nejvýznamnější skupiny minerálů a pochopení vazby na jejich průmyslové aplikace. Významným cílem je schopnost syntézy získaných teoretických poznatků a jejich aplikace pro procesy technologie silikátů. Studenti by se měli naučit analyzovat problém, kombinovat teoretické znalosti s praktickým využitím, sumarizovat získané vědomosti a znalosti, interpretovat poznatky z hlediska řešení problémů praxe a zobecňovat vytvořené závěry.
Vyučovací metody
Přednášky
Individuální konzultace
Anotace
Strukturní a chemické charakteristika silikátů, silikáty jako významná součást technogenních produktů. Porcelán, sklo, cement, vápno a další produkty na bází silikátů, jejich fázové složení, výroba. Silikáty a jejich vznik v procesu slinování, solidifikace hydraulických pojiv. Silikáty vysokoteplotních žárových procesů. Strusky a popílky. Princip chemické difuze v rovnovážném a nerovnovážném stavu, růst a rozpouštění pevných fází jako základní fyzikální procesy uplatňující se v technologii silikátů. Zeolity, krystalové struktury ve vztahu k vlastnostem, jejich výskyt, výroba a použití v biotechnologiích.
Povinná literatura:
HLAVÁČ, J.: Základy technologie silikátů. – Vydav. SNTL Praha, 1981.
KLEIN, C., HURLBUT, C. S.: Manual of Mineralogy. – Vydav. John Wiley and Sons, New York, 1985.
SLIVKA a kol. Těžba a úprava silikátových surovin. Silikátový svaz, Praha, 2002.
HANYKÝŘ, V., KUTZENDORFER, J. Technologie keramiky. Vega s. r. o., Hradec Králové, 2002.
HLAVÁČ, J. The technology of glass and ceramics. Elsevier, Amsterdam, 1983.
KONTA, J. Keramické a sklářské suroviny. Vydav. UK, Praha, 1982.
KLEIN, C., HURLBUT, C. S.: Manual of Mineralogy. – Vydav. John Wiley and Sons, New York, 1985.
HLAVÁČ, J. The technology of glass and ceramics. Elsevier, Amsterdam, 1983.
Doporučená literatura:
Další studijní materiály
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
Ústní zkouška.
E-learning
Další požadavky na studenta
Studium doporučené literatury.
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
1. Strukturní charakteristika silikátů, silikáty jako významná součást technogenních surovin.
2. Silikáty a jejich vznik v procesu slinování.
3. Chování silikátů v procesu solidifikace hydraulických pojiv.
4. Silikáty vysokoteplotních žárových procesů.
5. Princip chemické difuze v rovnovážném a nerovnovážném stavu, růst a rozpouštění pevných fází jako základní fyzikální procesy uplatňující se v technologii silikátů.
6. Zeolity, krystalové struktury ve vztahu k vlastnostem, jejich výskyt, výroba a použití v biotechnologiích.
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky
Předmět neobsahuje žádné hodnocení.