541-0975/00 – Podzemní uskladňování (PU)
| Garantující katedra | Katedra geologického inženýrství | Kredity | |
| Garant předmětu | doc. Ing. Martin Klempa, Ph.D. | Garant verze předmětu | Fiktivní Uživatel |
| Úroveň studia | postgraduální | | |
| | Jazyk výuky | čeština |
| Rok zavedení | 1999/2000 | Rok zrušení | 1999/2000 |
| Určeno pro fakulty | | Určeno pro typy studia | |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Cílem předmětu je seznámit studenty s historií a perspektivami uskladňování zemního plynu v různých typech podzemních zásobníků u nás i v zahraničí. Naučit se, na základě kritického rozboru a syntézy vstupních poznatků navrhnout a provést metodiku průzkumu vhodných struktur. Dále pak zhodnotit tyto vhodné struktury - zejména se zaměřením na dotěžovaná plynová ložiska a zvodnělé vrstvy - z hlediska možných uskladňovacích kapacit. Provedené výpočty základních parametrů, včetně vtlačně-těžební kapacity provozních sond pak optimalizovat s možností využití matematických modelů. Získané dovednosti následně využít v profesní činnosti.
Vyučovací metody
Přednášky
Individuální konzultace
Experimentální práce v laboratoři
Projekt
Exkurze
Výuka odborníka z praxe (přednáška nebo cvičení)
Anotace
Podzemním zásobníkem plynu jsou dle definice veškerá podpovrchová a povrchová zařízení nutná pro skladování plynu. Ve většině případů se využívají přírodní, případně uměle vybudované prostory v podzemí, které jsou umístěny mezi geologicky nepropustnými vrstvami. Podzemním zásobníkem plynu tak může být například starý vytěžený důl, nebo cíleně vybudovaný prostor, do kterého se po část roku plyn vtlačuje, aby se v případě potřeby mohl opět vytěžit zpět a pustit do plynovodní sítě.
Primárním účelem zásobníků je optimalizace využití plynárenské soustavy. Spotřeba plynu je totiž v roce proměnná a pokud by byla infrastruktura dimenzována na maximální spotřebu (v zimním období), tak by po dlouhou část roku nebyla celá síť plně využívána a docházelo by k neefektivitě. Zásobníky tedy mají primárně vyrovnávat sezónní rozdíly ve spotřebě plynu.
V posledních letech se ovšem často kromě optimalizace využívají i jako „pojistka“ energetické bezpečnosti, pro případ přerušení dodávek plynu do ČR. Další podstatnou výhodou je i možnost využití plynu v zásobníku pro vykrývání špiček, kdy není třeba nakupovat krátkodobě drahý plyn na spotovém trhu.
Povinná literatura:
BUJOK, P., BITTNER, R., DORDA, P.: Těžba a vtlačování tekutin (vybrané kapitoly). Skripta PGS, VŠB-TU Ostrava, 1994.
EVANS, D. J. CHADWICK, R. A.: Underground Gas Storage - Worldwide Experiences and Future Development in the UK and Europe. Geological Society of London, 2009.
KLEMPA, M.; ZEMAN, V.; BUJOK, P.; STRUNA, J.; PINKA, J.: Technika a technologie hlubinného vrtání – multimediální výukový text. Projekt FRVŠ č. 960/2011.
MOKHATAB, SAEID POE, WILLIAM A. MAK, JOHN Y.: Handbook of Natural Gas Transmission and Processing - Principles and Practices (4th Edition). Elsevier, 2019.
Doporučená literatura:
BUJOK, P., STANĚK, J.: Vliv provozu podzemních zásobníků plynu na životní prostředí. Skripta PGS, VŠB-TU Ostrava, 1994.
BUJOK, P., GRMELA, A.: Hydrodynamické zkoušky a výzkum sond. VŠ skripta, VŠB Ostrava, 1992.
OBRUČA, M., BUJOK, P.: Metody zvyšování propustnosti kolektorských vrstev (vybrané kapitoly). Skripta PGS, VŠB-TU Ostrava, 1995.
ABOU-KASSEM, JAMAL H. FAROUQ ALI, S.M. ISLAM, M. RAFIG.: Petroleum Reservoir Simulation - A Basic Approach. Gulf Publishing Company, 2006.
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
E-learning
Další požadavky na studenta
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
Podmínky absolvování předmětu
Podmínky absolvování jsou definovány pouze pro konkrétní verzi předmětu a formu studia
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky
Předmět neobsahuje žádné hodnocení.