541-0975/01 – Podzemní uskladňování (PU)

Garantující katedraKatedra geologického inženýrstvíKredity0
Garant předmětudoc. Ing. Martin Klempa, Ph.D.Garant verze předmětuprof. Ing. Petr Bujok, CSc.
Úroveň studiapostgraduálníPovinnostvolitelný odborný
RočníkSemestrzimní + letní
Jazyk výukyčeština
Rok zavedení1996/1997Rok zrušení2009/2010
Určeno pro fakultyHGFUrčeno pro typy studiadoktorské
Výuku zajišťuje
Os. čís.JménoCvičícíPřednášející
BUJ30 prof. Ing. Petr Bujok, CSc.
Rozsah výuky pro formy studia
Forma studiaZp.zak.Rozsah
prezenční Zápočet a zkouška 2+0
kombinovaná Zápočet a zkouška 35+0
distanční Zápočet a zkouška 10+0

Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi

Cílem předmětu je seznámit studenty s historií a perspektivami uskladňování zemního plynu v různých typech podzemních zásobníků u nás i v zahraničí. Naučit se, na základě kritického rozboru a syntézy vstupních poznatků navrhnout a provést metodiku průzkumu vhodných struktur. Dále pak zhodnotit tyto vhodné struktury - zejména se zaměřením na dotěžovaná plynová ložiska a zvodnělé vrstvy - z hlediska možných uskladňovacích kapacit. Provedené výpočty základních parametrů, včetně vtlačně-těžební kapacity provozních sond pak optimalizovat s možností využití matematických modelů. Získané dovednosti následně využít v profesní činnosti.

Vyučovací metody

Přednášky
Individuální konzultace
Experimentální práce v laboratoři
Projekt
Exkurze
Výuka odborníka z praxe (přednáška nebo cvičení)

Anotace

Podzemním zásobníkem plynu jsou dle definice veškerá podpovrchová a povrchová zařízení nutná pro skladování plynu. Ve většině případů se využívají přírodní, případně uměle vybudované prostory v podzemí, které jsou umístěny mezi geologicky nepropustnými vrstvami. Podzemním zásobníkem plynu tak může být například starý vytěžený důl, nebo cíleně vybudovaný prostor, do kterého se po část roku plyn vtlačuje, aby se v případě potřeby mohl opět vytěžit zpět a pustit do plynovodní sítě. Primárním účelem zásobníků je optimalizace využití plynárenské soustavy. Spotřeba plynu je totiž v roce proměnná a pokud by byla infrastruktura dimenzována na maximální spotřebu (v zimním období), tak by po dlouhou část roku nebyla celá síť plně využívána a docházelo by k neefektivitě. Zásobníky tedy mají primárně vyrovnávat sezónní rozdíly ve spotřebě plynu. V posledních letech se ovšem často kromě optimalizace využívají i jako „pojistka“ energetické bezpečnosti, pro případ přerušení dodávek plynu do ČR. Další podstatnou výhodou je i možnost využití plynu v zásobníku pro vykrývání špiček, kdy není třeba nakupovat krátkodobě drahý plyn na spotovém trhu.

Povinná literatura:

BUJOK, P., BITTNER, R., DORDA, P.: Těžba a vtlačování tekutin (vybrané kapitoly). Skripta PGS, VŠB-TU Ostrava, 1994. EVANS, D. J. CHADWICK, R. A.: Underground Gas Storage - Worldwide Experiences and Future Development in the UK and Europe. Geological Society of London, 2009. KLEMPA, M.; ZEMAN, V.; BUJOK, P.; STRUNA, J.; PINKA, J.: Technika a technologie hlubinného vrtání – multimediální výukový text. Projekt FRVŠ č. 960/2011. MOKHATAB, SAEID POE, WILLIAM A. MAK, JOHN Y.: Handbook of Natural Gas Transmission and Processing - Principles and Practices (4th Edition). Elsevier, 2019.

Doporučená literatura:

BUJOK, P., STANĚK, J.: Vliv provozu podzemních zásobníků plynu na životní prostředí. Skripta PGS, VŠB-TU Ostrava, 1994. BUJOK, P., GRMELA, A.: Hydrodynamické zkoušky a výzkum sond. VŠ skripta, VŠB Ostrava, 1992. OBRUČA, M., BUJOK, P.: Metody zvyšování propustnosti kolektorských vrstev (vybrané kapitoly). Skripta PGS, VŠB-TU Ostrava, 1995. ABOU-KASSEM, JAMAL H. FAROUQ ALI, S.M. ISLAM, M. RAFIG.: Petroleum Reservoir Simulation - A Basic Approach. Gulf Publishing Company, 2006.

Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta

E-learning

Další požadavky na studenta

Prerekvizity

Předmět nemá žádné prerekvizity.

Korekvizity

Předmět nemá žádné korekvizity.

Osnova předmětu

Typy podzemních zásobníků plynu. Vyhledávání vhodných struktur. Historie a perspektivy uskladňování kapalin a plynů. Rozložení uskladňovacích kapacit v ČR a ve světě. Zřizování podzemních zásobníků plynu. Speciální technologie odvrtávání a vystrojování provozních sond. Provoz podzemních zásobníků plynu. Systém řízení. Transportní systém. Modelování práce zásobníků. Konverze plynů v uskladňovacích poduškách. Podzemní uskladňování pevných a kapalných látek. Monitorování bezpečnosti provozu podzemních zásobníků plynu a jejich vlivu na okolní prostředí. Management a marketing v oblasti uskladňování plynu.

Podmínky absolvování předmětu

Kombinovaná forma (platnost od: 1960/1961 letní semestr, platnost do: 2010/2011 letní semestr)
Název úlohyTyp úlohyMax. počet bodů
(akt. za podúlohy)
Min. počet bodůMax. počet pokusů
Zápočet a zkouška Zápočet a zkouška 100 (145) 51 3
        Zkouška Zkouška 100  0 3
        Zápočet Zápočet 45  0 3
Rozsah povinné účasti:

Zobrazit historii

Podmínky absolvování předmětu a účast na cvičeních v rámci ISP:

Zobrazit historii

Výskyt ve studijních plánech

Akademický rokProgramObor/spec.Spec.ZaměřeníFormaJazyk výuky Konz. stř.RočníkZLTyp povinnosti
2009/2010 (P2110) Geologické inženýrství (2101V003) Geologické inženýrství P čeština Ostrava volitelný odborný stu. plán
2009/2010 (P2110) Geologické inženýrství (2101V003) Geologické inženýrství K čeština Ostrava volitelný odborný stu. plán
2008/2009 (P2110) Geologické inženýrství (2101V003) Geologické inženýrství K čeština Ostrava volitelný odborný stu. plán
2008/2009 (P2110) Geologické inženýrství (2101V003) Geologické inženýrství P čeština Ostrava volitelný odborný stu. plán

Výskyt ve speciálních blocích

Název blokuAkademický rokForma studiaJazyk výuky RočníkZLTyp blokuVlastník bloku

Hodnocení Výuky

Předmět neobsahuje žádné hodnocení.