546-0389/01 – Environmentální inženýrství III ()
| Garantující katedra | Katedra environmentálního inženýrství | Kredity | 5 |
| Garant předmětu | RNDr. Alena Labodová, Ph.D. | Garant verze předmětu | RNDr. Alena Labodová, Ph.D. |
| Úroveň studia | pregraduální nebo graduální | Povinnost | povinně volitelný |
| Ročník | 3 | Semestr | zimní |
| | Jazyk výuky | čeština |
| Rok zavedení | 2006/2007 | Rok zrušení | 2008/2009 |
| Určeno pro fakulty | HGF | Určeno pro typy studia | bakalářské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Vyučovací metody
Anotace
Vývoj poškozování ŽP, přístupy k ochraně ŽP a jejich vývoj v čase. Udržitelný
rozvoj. Strategie prevence a její nástroje (EIA, environmentální audity, CP,
LCA, environmentální značení, EMS, dobrovolné dohody, environmentální
ekonomie).
Povinná literatura:
Remtová, K.: Preventivní přístupy v ochraně životního prostředí, 1998,
dostupné
v elektronické formě u přednášející
Internet – stránky MŽP (www.env.cz), CENIA (www.cenia.cz), CEMC
(www.cemc.cz), elektronická knihovna MŽP (www.env.cz)
odborné časopisy (Planeta, Enviznačení, Environmentální aspekty)
normy řady ISO 14000
EMAS
Doporučená literatura:
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
E-learning
Další požadavky na studenta
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
Osnova přednášek:
1. Definice pojmů životní prostředí a ekologie, ochrana životního
prostředí , znečištění a znehodnocení životního prostředí. Změny v životním
prostředí v souvislosti s demografickým, technickým a sociálním vývojem,
využívání zdrojů, obnovitelné a neobnovitelné zdroje. Lokální, regionální a
globální znečištění, asimilační kapacita přírody. Biodiversita, dohoda o
biodiversitě, genové banky ( účel, užití, příklad).
2. Historie ochrany životního prostředí. Základní strategie, vývoj v
čase,
jejich hlavní rysy. Definice reaktivního, preventivního a proaktivního
přístupu
k ochraně životního prostředí, příklady, koncové technologie (end-of-pipe).
3. Trvale udržitelný rozvoj – definice, principy, dokumenty, účast
Světové
obchodní komory (ICC) – Světová podnikatelská rada (BCSD), Podnikatelská
charta
pro udržitelný rozvoj, etické normy pro reklamu
4. Strategie prevence – principy, vhodné nástroje a jejich proaktivní
působení, strategie dvojího užitku a její výhody
5. Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) – popis, česká
legislativa,
časové nároky, účastníci procesu, úloha státní správy, úloha veřejnosti,
experti pro posuzování – požadavky na kvalifikaci, vytvoření týmu pro
posuzování, metody pro tvorbu dokumentace
6. Environmentální audity (EA) – definice, legislativa. Typy EA, společné
rysy a rozdíly, popis postupu, účastníci, vytvoření týmu, auditoři –
kvalifikační předpoklady, interní a externí audity – rozdíly, způsob využití
výsledků
7. Minimalizace odpadů, čistší produkce. Definice, popis hodnocení
možností čistší produkce. Metodika zavádění ve firmě. Výhody projektů čistší
produkce pro životní prostředí a ekonomiku firmy. Zákon o integrované
prevenci –
principy, zavádění (76/2002), nejlepší dostupné technologie (BAT), referenční
seznamy BAT – BREF.
8. Honocení životního cyklu výrobku (LCA) – definice, legislativa,
metodika, výhody, využití, normy ISO 14040, 14041, 14042,14043
9. Ekolabeling (ekologicky šetrné výrobky) – definice, legislativa,
metodika, výhody, využití, norma ISO 14021, evropské normy, další typy
environmentálního značení
10. Environmentální manažerské systémy – definice, základní rysy,
legislativa v historickém přehledu, rozdíly mezi jednotlivými normami.
Zavádění
EMS podle ISO 14001 – environmentální politika, cíle a cílové
hodnoty,environmentální programy, trénink zaměstnanců, audit EMS, přezkoumání
systému vedením, účast konzultantů, týmová práce, projektové řízení.
Certifikace EMS – podmínky, možnosti, důvody, náklady. Akreditace
certifikačních orgánů. EMAS – rozdíly oproti ISO 14001, ověřování,
kvalifikační
požadavky pro environmentální ověřovatele. Registrace ověřených EMAS –
odpovědný orgán. Vazby na jiné řídící systémy (jakost, bezpečnost a hygiena
práce, hodnocení rizik). Indikátory environmentálního výkonu, ISO 14031
11. Dobrovolné dohody – důvody, metodika, vazby na legislativu, výhody
12. Environmentální ekonomie – základní pojmy, ekonomické nástroje pro
ochranu ŽP, environmentální účetnictví
Cvičení:
1. týden - Zahajovací - podmínky zápočtu, doporučená literatura, otázky
ke
zkoušce, zadání seminárních prací
2. týden - Meze růstu (Meadows Denis H., Meadows Donella L.: The Limits
to
Growth), názorné předvedení základních křivek pomocí počítače (simulace změn)
3. týden - Historie ochrany životního prostředí - anketa, quiz a diskuse
k
danému tématu
4. týden - Agenda 21 - dokumenty z Ria, její aplikace v ČR (státní
politika), Místní Agenda 21
5. týden - Seznámení s celým procesem EIA (názorné ukázky konkrétních
dokumentací EIA)
6. týden - Environmentální audity - výukový film pro auditory z výrobny
uzenin + aplikace postupů auditorů v praxi
7. týden – CP – bloková schémata, vstupní hodnocení, cvičení na
rozpoznávání opatření CP analýza toku látek při vaření kávy (názorná ukázka)
8. týden – CP – brainstorming, nácvik generování variant a jejich
hodnocení
9. týden - CP - čistší produkce : interaktivní simulační hra FUN FACTORY
10. týden - Hodnocení životního cyklu - LCA, software pro LCA
11. týden - Ekolabeling – směrnice (praktické ukázky), přehled typů
environmentálního značení
12. týden - EMS - aspekty a dopady - hodnocení podle významnosti,
praktické
cvičení
13. týden - Dobrovolné dohody, vyjednávací hra
14. týden - Udělení zápočtu
Součástí každého cvičení je prezentace seminární práce, která se vztahuje k
dané problematice. Seminární práce jsou zadány hned v prvním týdnu výuky.
Požadovaný rozsah 2 – 4 strany textu.
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky
Předmět neobsahuje žádné hodnocení.