546-0518/01 – Ekologie rostlin a živočichů (EkoRZB)
Garantující katedra | Katedra environmentálního inženýrství | Kredity | 5 |
Garant předmětu | doc. Ing. Barbara Stalmachová, CSc. | Garant verze předmětu | doc. Ing. Barbara Stalmachová, CSc. |
Úroveň studia | pregraduální nebo graduální | Povinnost | povinný |
Ročník | 2 | Semestr | letní |
| | Jazyk výuky | čeština |
Rok zavedení | 2008/2009 | Rok zrušení | 2022/2023 |
Určeno pro fakulty | HGF | Určeno pro typy studia | bakalářské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Základní pojmy a zákonitosti v ekologii rostlin a živočichů. Pochopení procesů v ekologii fotosyntézy a produkční ekologii. Studenti znají příklady z reprodukční ekologie, populační dynamiky, mezi- a vnitrodruhových vztahu rostlin a živočichů. Mají obecné povědomí o evolučních a genetických aspektech adaptací, životních strategiích rostlin a živočichů.
Dovednosti prokazované po ukončení předmětu: Studenti dovedou popsat složitější ekologické vztahy, zákonitosti a procesy na konkrétních příkladech a z nich formulovat zobecňující závěry. Jsou schopni v krátké prezentaci představit biologicko-ekologický problém a diskutovat jeho možná řešení a úskalí těchto řešení.
Vyučovací metody
Přednášky
Cvičení (v učebně)
Experimentální práce v laboratoři
Terénní práce
Anotace
1. Teplota jako ekologický faktor, adaptace živočichů. Světlo jako ekologický
faktor, adaptace živočichů. Vlhkost jako ekologický faktor, adaptace živočichů.
Atmosférický tlak a proudění vzduchu jako ekologický faktor, adaptace živočichů.
2. Voda jako ekologický faktor. Podmínky života ve stojatých vodách.Podmínky
života v tekoucích vodách. Ekologické faktory rašelinišť. Ekologické faktory
periodických vod a salinních vod.
3. Půda jako životní prostředí.
4. Potrava. Třídění adaptací – adaptace fyziologické, morfologické a etologické.
Vnitrodruhové vztahy.
5. Migrace živočichů. Mezidruhové vztahy. Společenstva živočichů. Kvantitativní
znaky zoocenóz. Strukturální a vztahové znaky zoocenóz.
6. Rozmnožování, říje, reprodukční typy, rozmnožovací cykly u savců, ptáků,
obojživelníků a plazů. Růst a vývoj mláďat u savců, ptáků, obojživelníků a plazů.
7. Záření, modifikace slunečního záření a adaptace rostlin na záření. Teplotní
bilance, teplota rostlin a adaptace rostlin na teploty. Vliv složení atmosféry
na rostliny.
8. Vodní bilance stanoviště, absorbce, transpirace a vodní bilance rostlin.
Odolnost rostlin vůči suchu, specifická doba přežití. Voda jako životní
prostředí rostlin, adaptace rostlin na vodní prostředí.
9. Význam rostlin pro tvorbu půd, vliv reliéfu a rostlin na pedogenetické
procesy. Závislost rostlin na chemismu půd.
10. Fotosyntetická kapacita rostlin, koeficient účinnosti fotosyntézy, závislost
čisté fotosyntézy na světle a teple. Růstová analýza rostlin, její význam a
aplikace.
11. Populace rostlin - definice, charakteristika, šíření populace. Demografie
rostlin. Struktura populace. Vzájemné vztahy mezi jedinci a populacemi rostlin.
Strategie populací rostlin.
12. Ekologie společenstva rostlin - definice, vymezení. Horizontální a
vertikální struktura rostlinného společenstva. Stabilita rostlinného
společenstva, vegetace zonální, azonální a extrazonální.
13. Analýza struktury společenstva, životní formy rostlin. Vegetace potenciální,
přirozená, přírodě blízká, rekonstruovaná přírodní, přírodní.
14. Změny struktury společenstva rostlin v čase. Ekologická sukcese rostlin,
primární a sekundární sukcese, principy a význam v ekosystému.
15. Základy fytocenologie. Invazní a expanzní druhy rostlin, význam.
Povinná literatura:
Begon, M., Harper, J. L., Townsend, C. R. Ekologie jedinci, populace a
společenstva. Vydavatelství Univerzity Palackého, Olomouc. 1997.
Larcher, W. Fyziologická ekologie rostlin. Academia, Praha. 1988.
Losos, B., Gulička, J., Lellák, J., Pelikán, J. Ekologie živočichů. SPN Praha. 1985.
Slavíková, J. Ekologie rostlin. SPN, Praha, 1986.
Stalmachová, B. Ekologie rostlin a živočichů. Učební texty CD. VŠB – TUO, 2004.
Doporučená literatura:
Vlasák, P. Ekologie savců. Academia Praha. 1986.
Janský, L. Fysiologie adaptací. Academia Praha. 1979.
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
Zápočet a zkouška
písemné práce v rámci cvičení, vypracované protokoly, determinace druhů rostlin CR
E-learning
Další požadavky na studenta
písemné práce v rámci cvičení, vypracované protokoly, determinace druhů rostlin CR
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
1. Teplota jako ekologický faktor, adaptace živočichů. Světlo jako ekologický
faktor, adaptace živočichů. Vlhkost jako ekologický faktor, adaptace živočichů.
Atmosférický tlak a proudění vzduchu jako ekologický faktor, adaptace živočichů.
2. Voda jako ekologický faktor. Podmínky života ve stojatých vodách.Podmínky
života v tekoucích vodách. Ekologické faktory rašelinišť. Ekologické faktory
periodických vod a salinních vod.
3. Půda jako životní prostředí.
4. Potrava. Třídění adaptací – adaptace fyziologické, morfologické a etologické.
Vnitrodruhové vztahy.
5. Migrace živočichů. Mezidruhové vztahy. Společenstva živočichů. Kvantitativní
znaky zoocenóz. Strukturální a vztahové znaky zoocenóz.
6. Rozmnožování, říje, reprodukční typy, rozmnožovací cykly u savců, ptáků,
obojživelníků a plazů. Růst a vývoj mláďat u savců, ptáků, obojživelníků a plazů.
7. Záření, modifikace slunečního záření a adaptace rostlin na záření. Teplotní
bilance, teplota rostlin a adaptace rostlin na teploty. Vliv složení atmosféry
na rostliny.
8. Vodní bilance stanoviště, absorbce, transpirace a vodní bilance rostlin.
Odolnost rostlin vůči suchu, specifická doba přežití. Voda jako životní
prostředí rostlin, adaptace rostlin na vodní prostředí.
9. Význam rostlin pro tvorbu půd, vliv reliéfu a rostlin na pedogenetické
procesy. Závislost rostlin na chemismu půd.
10. Fotosyntetická kapacita rostlin, koeficient účinnosti fotosyntézy, závislost
čisté fotosyntézy na světle a teple. Růstová analýza rostlin, její význam a
aplikace.
11. Populace rostlin - definice, charakteristika, šíření populace. Demografie
rostlin. Struktura populace. Vzájemné vztahy mezi jedinci a populacemi rostlin.
Strategie populací rostlin.
12. Ekologie společenstva rostlin - definice, vymezení. Horizontální a
vertikální struktura rostlinného společenstva. Stabilita rostlinného
společenstva, vegetace zonální, azonální a extrazonální.
13. Analýza struktury společenstva, životní formy rostlin. Vegetace potenciální,
přirozená, přírodě blízká, rekonstruovaná přírodní, přírodní.
14. Změny struktury společenstva rostlin v čase. Ekologická sukcese rostlin,
primární a sekundární sukcese, principy a význam v ekosystému. Základy fytocenologie. Invazní a expanzní druhy rostlin, význam.
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky