546-0816/02 – Hydrologie a klimatologie (HK)
Garantující katedra | Katedra environmentálního inženýrství | Kredity | 5 |
Garant předmětu | RNDr. Jana Nováková, Ph.D. | Garant verze předmětu | RNDr. Jana Nováková, Ph.D. |
Úroveň studia | pregraduální nebo graduální | Povinnost | povinně volitelný |
Ročník | 1 | Semestr | letní |
| | Jazyk výuky | čeština |
Rok zavedení | 2013/2014 | Rok zrušení | 2018/2019 |
Určeno pro fakulty | HGF | Určeno pro typy studia | navazující magisterské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Pochopení základních hydrologických procesů v povodí, v návaznosti na vybrané klimatické činitele.
Vyučovací metody
Přednášky
Cvičení (v učebně)
Terénní práce
Anotace
Předmět se zabývá zákonitostmi oběhu vody v krajině a vzájemného působení
hydrosféry a atmosféry. Zahrnuje rovněž základní znalosti z předmětu
meteorologie a klimatologie pro stanovení vodní bilance území resp. povodí.
Hydrologie – základní pojmy, význam, vývoj. Kvantitativní a kvalitativní parametry vodních toků.
Monitoring hydrologických jevů u vodních toků: vodní stavy, průtoky, režim splavenin, plavenin. Odtokové poměry. Statistické vyhodnocování - hydrologický režim řek.
Klimatologie - základní pojmy, význam, vývoj.
Teplota vzduchu - Vlhkost vzduchu - Srážky - Výpar. Monitoring meteorologických prvků u vodních toků. Vodní bilance povodí.
Makroklima, mezoklima, mikroklima.
Využití DPZ a moderních metod prezentace dat v hydrologii a klimatologii. Informační portály.
Povinná literatura:
NOVÁKOVÁ, J., MELČÁKOVÁ, I. 2006. Ekologické aspekty technické hydrobiologie.Multimediální učební texty dostupné na http://hgf10.vsb.cz/546/Ekologicke%20aspekty/
KRÁLOVÁ, H., ZVĚŘINA, Z. 2002.: Vodohospodářská meteorologie a klimatologie. Brno: Skriptum FAST VUT. 152 s.
KŘÍŽ, H. 1988. Hydrometrie. Praha: SPN.174 s.
Doporučená literatura:
BRÁZDIL, R. ET AL. 2005. Historické a současné povodně v České republice. Brno – Praha: Masarykova Univerzita a Český hydrometeorologický ústav. 369 s.
KOPÁČEK, J., BEDNÁŘ, J. 2005. Jak vzniká počasí.Praha: Skriptum UK. 226 s.
TOLASZ, R. ET. AL. 2007. Atlas podnebí Česka. Praha – Olomouc: Český
hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, 255 s. (dostupné i na CD).
BRÁZDIL, R. ET AL.1984. Fyzická geografie I. Praha: SPN. 272 s.
Další studijní materiály
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
Vypracování protokolů podle zadané osnovy.
E-learning
Další požadavky na studenta
Práce v terénu - měření vybraných parametrů u vodních toků.
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
Předmět se zabývá zákonitostmi oběhu vody v přírodě, výskytu a odtoku vody, vzájemného působení hydrosféry, atmosféry a biosféry; vč. související hydrometrie. Zahrnuje rovněž základní znalosti z klimatologie, meteorologie.
Hydrologie
1. Hydrologie jako věda – základní pojmy, význam, vývoj.
2. Hlavní klimatičtí činitelé oběhu vody.Geografičtí činitelé odtoku – vznik a charakteristika říční sítě, charakteristika povodí, geomorfologické vlastnosti údolí a koryt řek.
3. Pracovní metody – způsob pozorování a hodnocení hydrologických jevů,četnosti a překročení (symetrické a nesymetrické), vztahy souborů pozorovaných hodnot (vyrovnání hydrologických řad, harmonická analýza).
4. Výška hladiny v toku a její změny – vodní stavy a zařízení na jejich pozorování, zpracování a použití výsledků. Odtok vody z povodí a její pohyb v korytě toku. Výpočet průtoku empirickými vzorci.
5. Měření průtoku, měrná křivka průtoku, vyčíslení průtoků a jejich grafické vyjádření, říční režim a typy vodního režimu řek.
6. Dlouhodobý průměrný roční průtok a jeho odvození (pomocí izočar, analogie a empirických vzorců). Bilance oběhu vody v povodí, variabilita a čára překročení průměrných ročních průtoků, průměrné měsíční a denní průtoky.
7. Extrémní průtoky jejich hodnocení, výpočet pro různou pravděpodobnost překročení z výsledku pozorování, výpočet při nedostatku pozorování, minimální průtoky.
8. Informace a předpověď vodních stavů (předpovědní, informační a varovná služba). Umělá změna průtokových poměrů (při změně retenčních prostorů, při průchodu nádrží, transformace povodňových vln při úpravách toků).
9. Pohyb splavenin, plavenin a jeho měření – zákonitosti pohybu, výpočet průtoku splavenin,přístroje a vyčíslení pozorování. Ledové jevy.
Klimatologie.
11. Srážky – Vznik. Druhy srážek, měření. Časové a plošné rozdělení srážek.
12. Vlhkost vzduchu – charakteristiky, měření.
13. Teplota vzduchu. Měření. Denní a roční chod teploty. Psychrometrické tabulky. Relativní vlhkost.
13. Výpar – výpar z vodní hladiny. Výpar ze sněhu a ledu. Měření. Stanovení vodní bilance vybraného území přímou metodou – zpracování dat ČHMÚ.
14. Výpar z půdy. Měření. Transpirace. Teplota půdy. Měření.
15. Makroklima, mezoklima, mikroklima. Klimatické poměry ČR. Atlas podnebí ČR – charakteristika vybraného území z hlediska klimatologických poměrů
Cvičení:
Vyhodnocení souboru pozorovaných hodnot, výpočet průměrného a maximálního průtoku. Exkurze:ČHMÚ, klimatologická stanice, srážkoměrná stanice.
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky