546-0821/01 – Preventivní techniky a environmentální management (PTaEM)

Student získá znalosti o vývoji životního prostředí v makroměřítku, seznámí se s politickými nástroji ochrany životního prostředí, dále nástroji pro podporu udržitelného rozvoje. Znalosti prokazované po ukončení předmětu odpovídají tématům, z nichž je sestavena osnova předmětu. Získané dovednosti: Poučená diskuse, znalost souvislostí stavu životního prostředí a ekonomiky. Osnova předmětu: 1.Environmentální management – diskuse různých přístupů, jejich ekonomické dopady. 2.Minimalizace odpadů, čistší produkce. Definice, popis hodnocení možností čistší produkce. Metodika zavádění ve firmě. Výhody projektů čistší produkce pro životní prostředí a ekonomiku firmy. IPPC – principy, zavádění, nejlepší dostupné technologie (BAT), referenční seznamy BAT – BREF, česká legislativa. 3.Environmentální audity (EA) – definice, předpisy. Typy EA, společné rysy a rozdíly, popis postupu, účastníci, vytvoření týmu, auditoři – kvalifikační předpoklady, interní a externí audity – rozdíly, způsob využití výsledků. 4.Hodnocení životního cyklu výrobku (LCA) – definice, metodika, výhody, využití, normy ISO 14040, 14044. 5.Environmentální značení. Národní program environmentálního značení, evropské značení. 6.Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Česká a evropská legislativa. 7.Environmentální manažerské systémy. Zavádění EMS podle ISO 14001 – environmentální politika, cíle a cílové hodnoty, environmentální programy, trénink zaměstnanců, audit EMS, přezkoumání systému vedením, účast konzultantů, týmová práce, projektové řízení. Certifikace EMS – podmínky, možnosti, důvody, náklady. Akreditace certifikačních orgánů. 8.EMAS – rozdíly oproti ISO 14001, ověřování, kvalifikační požadavky pro environmentální ověřovatele. Registrace ověřených EMAS, odpovědný orgán. 9.Vazby na jiné řídicí systémy (kvalita, bezpečnost a hygiena práce, hodnocení rizik), integrovaný manažerský systém. 10.Indikátory environmentálního profilu, ISO 14031, ekoefektivita. 11.Environmentální reporting, CSR. 12.Role hodnocení rizik v ochraně životního prostředí, environmentální dopady průmyslových havárií. 13.Environmentální management území (město, region), environmentální část Místní agendy 21, indikátory udržitelného rozvoje – smysl, výběr, použití. 14.Informační technologie v ochraně ŽP – způsoby využití. 15.Přístup k informacím o životním prostředí, Aarhuská dohoda, účast veřejnosti, česká legislativa.

Předmět seznamuje se zásadami a metodikou řízení péče o životní prostředí v podniku formou dobrovolné regulace. Jsou uvedeny různé přístupy k problematice environmentálního managementu a jejich souvislosti. Dále je pozornost zaměřena na udržitelný rozvoj, globální scénáře a jejich aplikace, ekoefektivitu, výrobkovou politiku, rizika v životním prostředí a pro zdraví, informatiku v oblasti životního prostředí. V této souvislosti je dále pojednáno o problematice čistší produkce, o IPPC, nejlepších dostupných technologiích (BAT), referenčních seznamech BAT – BREF, o environmentálních auditech (EA), hodnocení životního cyklu výrobku (LCA), environmentálním značení, o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) v České republice a ve světě, o environmentálních manažerských systémech (podle ISO 14001), o EMAS (rozdíly oproti ISO 14001), o indikátorech environmentálního profilu, ISO 14031.

1. Ekosystémy a lidský blahobyt. Syntéza. Kolektiv autorů, v češtině vydalo COŽP UK Praha 2005, ISBN 80-239-6300-7

aktivní účast studentů na cvičeních, diskuse k prezentovaným tématům