546-0832/01 – Remediace a rizika v obnově brownfields (RROB)
| Garantující katedra | Katedra environmentálního inženýrství | Kredity | 5 |
| Garant předmětu | prof. Ing. Helena Raclavská, CSc. | Garant verze předmětu | prof. Ing. Helena Raclavská, CSc. |
| Úroveň studia | pregraduální nebo graduální | Povinnost | povinný |
| Ročník | 2 | Semestr | zimní |
| | Jazyk výuky | čeština |
| Rok zavedení | 2014/2015 | Rok zrušení | 2021/2022 |
| Určeno pro fakulty | HGF | Určeno pro typy studia | navazující magisterské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Základním cílem předmětu je seznámit posluchače s metodikou pro hodnocení environmentálních rizik, výběr dekontaminační technologie podmíněný způsobem využití území a nakládání s odpady v rámci technologického řešení brownfields.
Znalosti: studenti prokazují teoretické a praktické znalosti z oblasti dekontaminačních technologií, zvládnutí jejich principů a vhodnosti výběru technologie z hlediska dosažení koncentračních limitů na základě případových studií.
Dovednosti: rozvoj samostatnosti, strategie rozhodování při výběru dekontaminačních technologií.
Vyučovací metody
Přednášky
Cvičení (v učebně)
Anotace
•Přehled stěžejních průmyslových odvětví a jejich dopadů na ŽP (půda, voda, kontaminace staveb. Průmyslová odvětví a jejich charakteristické polutanty (využití evropských databázových systémů např. Kloke. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti polutantů, šiření v prostředí, koncentrační faktory.
Hodnocení environmentálních rizik: definice, základní pojmy, přístupy. Metodika hodnocení rizik, hodnocení nebezpečnosti látek a jejich směsí. Hodnocení expozice. Hodnocení rizik v akvatickém ekosystému a v terestrickém ekosystému. Bioindikace. Rizikové faktory prostředí, charakterizace rizik.
Modelové případové studie. Predikce účinků chemických látek na základě chemické struktury (ECOSTAR). Trendy rozvoje metod hodnocení. Testy ekotoxicity. Dekontaminační technologie. Principy dělení dekontaminačních technologií. Postup při výběru technologie. Bioremediační technologie pro dekontaminaci půd. Technologické možnosti (limity), optimalizace technologie, požadavky na bioremediační plochy. Bioremediační technologie pro dekontaminaci podzemních vod. Termické metody dekontaminace – principy metod, technologické možnosti, limity, organické polutanty. Fyzikálně-chemické metody dekontaminace – technologie stabilizace/solidifikace. Problematika nakládání s odpady při řešení brownfields. Technologie a materiály pro povrchovou úpravu terénu u brownfields.
Povinná literatura:
Doporučená literatura:
http://www.brownfieldy.cz/seznam-brownfieldu/
Jackson J.B., Staňková E., Zlámalová B. (2004): Brownfields snadno a rychle. IURS - Institut pro udržitelný rozvoj sídel, o.s. (www.brownfield.cz).
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
Vypracování semestrální práce. Její plnění je systémem aktualizovaných úkolů průběžně kontrolováno na cvičení.
E-learning
Další požadavky na studenta
Schopnost práce s odbornou literaturou v anglickém jazyce.
Prerekvizity
Předmět nemá žádné prerekvizity.
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
1. Úvod do problematiky. Staré ekologické zátěže, brownfields. Rozdíly, definice, servery s přehledy postižených území.
2. Stará ekologická zátěž. Základní pojmy, kritéria pro posuzování znečištění zemin a podzemní vody. Základní fyzikálně-chemické vlastnosti zemin.
3. Legislativa a metodiky pro hodnocení starých ekologických zátěží.
4. Cizorodé látky v zeminách a podzemních vodách. Charakteristika základních polutantů vyskytujících se v brownfieldech. Persistentní organické polutanty (POP), rizikové prvky – výskyt, chování, vlastnosti.
5. Analýza rizik. Vzorkování. Metodika výpočtu. Určení plošného a prostorového rozsahu kontaminace. Posouzení šíření znečištění. Metody průzkumu.
6. Migrace polutantů (podmínky prostředí a faktory ovlivňující migraci). Základní technologické možnosti pro zamezení migrace polutantů.
7. Biologické metody dekontaminace zemin. Obecný princip biologických metod dekontaminace, půdní mikroorganizmy, technologie bioremediace, bioventing. Případové studie: biodegradece fenolů, ropných látek, polyaromatických uhlovodíků.
8. Fyzikálně-chemické metody dekontaminace zemin: pneumatické rozrušování, proplachování zemin, odplynění zemin, solidifikace/stabilizace, chemická oxidace/redukce, katalyzovaný alkalický rozklad nebo dehalogenace, praní zemin, extrakce rozpouštědly, destilace.
9. Termické metody dekontaminace zemin. Základní energetické parametry. Technologie „In situ“: termicky podporovaná extrakce par z půd, vitrifikace a technologie „Ex situ“: nízkoteplotní termická desorpce, vysokoteplotní termická desorpce, vitrifikace, spalování, pyrolýza, extrakce parou.
10. Problematika spoluspalování odpadů ve velkých energetických zdrojích/zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO).
11. Ostatní technologie pro dekontaminaci půd. Elektrokinetické technologie dekontaminace.
12. Technologie pro dekontaminace podzemních vod. Stripování, vystřelkování (air sparging), pasivní ochrana – bariéry, vakuová extrakce parou, bioreaktory a biofiltrace, filtrace, ionexy, srážení, UV-oxidace, membránová separace, oxidace.
13. Technologie pro dekontaminace podzemních vod – sorpční procesy (Langmuirova a Freundlichova isoterma).
14. Technologie rekultivace skládek. Rekultivační materiály. Podmínky pro výběr lokality, geotechnické zabezpečení skládky, monitorovací systémy, systémy sanace a rekultivace.
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky