714-0267/01 – Matematika II (BcM2)
Garantující katedra | Katedra matematiky a deskriptivní geometrie | Kredity | 5 |
Garant předmětu | doc. RNDr. Pavel Kreml, CSc. | Garant verze předmětu | doc. RNDr. Pavel Kreml, CSc. |
Úroveň studia | pregraduální nebo graduální | Povinnost | povinný |
Ročník | 1 | Semestr | letní |
| | Jazyk výuky | čeština |
Rok zavedení | 1999/2000 | Rok zrušení | 2019/2020 |
Určeno pro fakulty | FAST | Určeno pro typy studia | bakalářské |
Cíle předmětu vyjádřené dosaženými dovednostmi a kompetencemi
Matematika je na vysokých školách technických organickou součástí studia. Neměla by však být vnímána jako cíl, ale jako nezbytný prostředek ke studiu odborných předmětů.
Cílem předmětu je proto naučit studenty nejenom základní matematické poznatky, postupy a metody, ale rovněž prohlubovat jejich logické myšlení.
Studenti by se měli naučit
analyzovat problém,
odlišovat podstatné od nepodstatného,
navrhnout postup řešení,
kontrolovat jednotlivé kroky řešení,
zobecňovat vytvořené závěry,
vyhodnocovat správnost výsledků vzhledem k zadaným podmínkám,
aplikovat úlohy na řešení technických problémů,
pochopit, že matematické metody a myšlenkové postupy jsou použitelné i jinde než pouze v matematice.
Vyučovací metody
Přednášky
Individuální konzultace
Cvičení (v učebně)
Ostatní aktivity
Anotace
V předmětu jsou obsaženy tři kapitoly – integrální počet funkce jedné reálné
proměnné, úvod do diferenciálního počtu funkce dvou reálných proměnných a
obyčejné diferenciální rovnice. Cílem první kapitoly je zvládnout základní
techniky integrování a především seznámení s geometrickými a fyzikálními
aplikacemi určitého integrálu.
Druhá kapitola se velmi stručně zabývá základy diferenciálního počtu funkcí
dvou proměnných, vytvořením geometrické představy o grafu, určením lokálních
extrémů a tečné roviny k ploše.
Třetí kapitola seznamuje se základními typy obyčejných diferenciálních rovnic a
jejich řešením.
Povinná literatura:
Vrbenská, H.: Základy matematiky pro bakaláře II. Skripta VŠB - TU, Ostrava
1998.
Pavelka, L. – Pinka, P.: Integrální počet funkce jedné proměnné. Skripta VŠB-
TU, Ostrava 1999.
Vlček, J. – Vrbický, J.: Diferenciální rovnice. Skripta VŠB-TU, Ostrava 1997.
Píšová, D. a kol.: Diferenciální počet funkcí více proměnných. Skripta VŠB,
Ostrava 1989.
Škrášek, J. a kol.: Základy aplikované matematiky I. a II. SNTL, Praha 1986.
mdg.vsb.cz/portal/
www.studopory.vsb.cz/
Doporučená literatura:
http://mdg.vsb.cz/portal/
Další studijní materiály
Forma způsobu ověření studijních výsledků a další požadavky na studenta
ZÁPOČET
Účast ve cvičení je povinná, 20 % neúčasti lze omluvit - za splnění podmínek získá student 5 b., odevzdání programů
zadaných vedoucím cvičení v předepsané úpravě, absolvování 3 písemných testů po 5 bodech - za testy lze získat
0 - 15 b.
Celkem maximálně 20 bodů
ZKOUŠKA
Kombinovanou zkoušku tvoří praktická část (60 minut, příklady) a teoretická část (20 minut, teoretické otázky).
Praktická část je hodnocena 0 - 60 body, teoretická část 0 - 20 body. Aby student u zkoušky uspěl musí získat v
praktické části nejméně 25 bodů a v teoretické části nejméně 5 bodů.
KLASIFIKACE
získané body známka
86 - 100 výborně
66 - 85 velmi dobře
51 - 65 dobře
0 - 50 nevyhověl
SOUBOR OTÁZEK
1. Primitivní funkce k dané funkci, jejich počet.
2. Integrace substitucí, princip metody.
3. Integrace metodou per partes.
4. Integrování racionálních funkcí. Polynom ve jmenovateli má kořeny reálné různé.
5. Integrování racionálních funkcí. Polynom ve jmenovateli má kořeny reálné násobné.
6. Integrování racionálních funkcí. Polynom ve jmenovateli má kořeny komplexně sdružené.
7. Integrace funkce typu R(sin x)cos x.
8. Integrace funkce typu R(cos x)sin x.
9. Integrace funkce typu sin^m x cos^n x.
10. Integrace funkce typu R(sin x, cos x). Universální goniometrická substituce.
11. Newton - Leibnitzova věta pro výpočet určitých integrálů.
12. Substituční metoda v určitém integrálu.
13. Integrace metodou per partes v určitém integrálu.
14. Určitý integrál - výpočet obsahu rovinné oblasti. Explicitní a parametrická funkce.
15. Určitý integrál - výpočet délky oblouku křivky. Explicitní a parametrická funkce.
16. Určitý integrál - výpočet objemu rotačních těles. Explicitní a parametrická funkce.
17. Určitý integrál - výpočet povrchu rotačních těles. Explicitní a parametrická funkce.
18. Definice funkce n proměnných.
19. Parciální derivace, definice.
20. Geometrický význam parciálních derivací funkce dvou proměnných.
21. Rovnice tečné roviny ke grafu funkce dvou proměnných.
22. Rovnice normály ke grafu funkce dvou proměnných.
23. Parciální derivace 2. řádu.
24. Totální diferenciál funkce více proměnných.
25. Nutná podmínka existence extrému funkce více proměnných (Fermatova věta).
26. Postačující podmínka pro existenci extrému funkce více proměnných.
27. Implicitní funkce a její derivace.
28. Obecné a partikulární řešení diferenciální rovnice.
29. Směrové pole, izoklíny.
30. Separovatelná dif. rovnice, obecný tvar, řešení.
31. Homogenní dif. rovnice, obecný tvar, řešení.
32. Lineární dif. rovnice 1. řádu, obecný tvar, řešení
33. Lineární dif. rovnice 1. řádu, metoda variace konstant.
34. Lineárně nezávislé funkce, Wronskián.
35. Lineární dif. rovnice n-tého řádu s konstantními koef., obecný tvar, řešení.
36. Lineární dif. rovnice n-tého řádu s konstantními koef., charakteristická rovnice.
37. LDR, nezávislá řešení pro k - násobný reálný kořen charakteristické rovnice.
38. LDR, nezávislá řešení pro imaginární kořen charakteristické rovnice.
39. Lineární dif. rovnice n-tého řádu s konstantními koef., metoda variace konstant.
40. LDR n-tého řádu. Uveďte tvar hlavního integrálu pro pravou stranu f(x)=Pm(x).
41. LDR n-tého řádu. Uveďte tvar hlavního integrálu pro pravou stranu f(x)=e^(ax) Pm(x).
42. LDR n-tého řádu. Uveďte tvar hlavního integrálu pro pravou stranu f(x)=x^2 e^x cos3x.
43. LDR n-tého řádu. Uveďte tvar hlavního integrálu pro pravou stranu f(x)=x e^x sin3x.
44. LDR n-tého řádu. Uveďte tvar hlavního integrálu pro pravou stranu f(x)=x sin3x.
45. LDR n-tého řádu. Uveďte tvar hlavního integrálu pro pravou stranu f(x)=x e^(5x).
46. LDR n-tého řádu. Uveďte tvar hlavního integrálu pro pravou stranu f(x)=e^2x sin2x.
47. LDR n-tého řádu. Princip superpozice.
E-learning
http://www.studopory.vsb.cz
http://mdg.vsb.cz
(Česky)
Další požadavky na studenta
Požadavky jsou uvedeny v oddílu zápočet.
Prerekvizity
Korekvizity
Předmět nemá žádné korekvizity.
Osnova předmětu
Osnova přednášek
1. Integrální počet funkce jedné proměnné. Primitivní funkce a neurčitý
integrál. Integrace elementárních funkcí.
2. Integrace substitucí – základní typy substitucí. Integrace per partes.
3. Integrace funkce racionální lomené.
4. Určitý integrál a metody jeho výpočtu.
5. Geometrické a fyzikální aplikace určitého integrálu.
6. Diferenciální počet funkcí dvou a více proměnných. Funkce dvou a více
proměnných, její graf, parciální derivace prvního a vyšších řádů.
7. Totální diferenciál funkce dvou proměnných, tečná rovina a normála k ploše,
implicitní funkce a její derivace.
8. Extrémy funkce.
9. Obyčejné diferenciální rovnice. Obecné, partikulární a výjimečné řešení.
Separovatelné a homogenní rovnice.
10. Lineární rovnice 1. řádu – metoda variace konstant. Exaktní rovnice.
11. Lineární diferenciální rovnice vyšších řádů s konstantními koeficienty.
Lineárně nezávislá řešení. Wronskián. Fundamentální systém řešení.
12. LDR 2. řádu s pravými stranami - metoda neurčitých koeficientů.
13. LDR 2. řádu s pravými stranami – metoda variace konstant.
14. Rezerva.
Osnova cvičení:
1. Průběh funkce jedné proměnné.
2. Integrace přímou metodou. Integrace substitucí.
3. Integrace substitucí. Integrace per partes.
4. Integrace racionálních lomených funkcí.
5. 1. test (základní integrační metody).Výpočet určitého integrálu.
6. Aplikace určitého integrálu.
7. Funkce více proměnných – definiční obor, parciální derivace.
8. Rovnice tečné roviny a normály k ploše. Derivace složené funkce. Derivace
implicitní funkce.
9. Extrémy funkce. 2. test (funkce dvou proměnných).
10. Separovatelné a homogenní diferenciální rovnice.
11. Lineární diferenciální rovnice 1. řádu. Exaktní rovnice.
12. Lineární diferenciální rovnice vyšších řádů s konstantními koeficienty .
13. Metoda variace konstant. 3. test (řešení diferenciálních rovnic).
14. Rezerva
Podmínky absolvování předmětu
Výskyt ve studijních plánech
Výskyt ve speciálních blocích
Hodnocení Výuky